zahory.net
-
38. – 41. den: Vodopády na řece Iguaҫu
Na jihu Brazílie, na společné hranici s Argentinou se nachází nejmohutnější vodopády na Světě. Těžko se mi hledají slova, která by vyjádřila pocity, které člověk prožívá na tomto místě. Je to zkrátka jedno obrovské divadlo, které příroda vytvořila. Začnu trochou statistických údajů: Řeka Iguazú je v úseku vodopádů široká přibližně 1,5 km. Vodopády na řece tvoří obrovskou…
-
22-26. den: Serra da Capivara
Dvoumilionový Belém opouštíme po hodinách bloudění a postáváním v kolonách centra města. Prcháme pryč z civilizace, kde se necítíme dobře. Dva a půl dne jedeme 1456 km do národního parku Serra da Capivara. Ten je známý krásnými pískovcovými skalními formacemi, ale především kresbami dávných civilizací starých až 30 000 let, které se tu zachovaly pod skalními převisy dodnes. Je…
-
15.–17. den: Cesta do Brazílie
Nastal vytoužený okamžik, překládáme věci z garáže do kabiny karavanu, doplňujeme trochu potravin na víkend a jdeme se rozloučit. Náhle, jakoby se nám nikam nechtělo, je nám líto, že opouštíme Floriana, našeho báječného průvodce, který nám toho tolik pověděl o místním životě, a seznámil nás s pralesem. Hluboce se nám vryly do paměti ty krásné večery, kdy…
-
13.–14. den: Arnošt dorazil do přístavu
Přímo z přístavu v Saint Laurent du Maroni přišla zpráva, že ve čtvrtek odpoledne dopluje loď s naším karavanem. Ráno sedáme do auta – snažíme se tam být po obědě, abychom v předstihu vyřídili celní papíry. Mám divné tušení, že se vydání našeho „Árnýho“ zkomplikuje… Vjíždíme do celního prostoru přístavu. Hned se sbíhají naháněči lodních…
-
10.–12. den: Guyanská ZOO, Savana Roche, Vypalování pralesa
V pondělí si krátíme čekání na karavan výletem do ZOO, abychom tak poznali místní faunu. Se zvířaty je to podobné jako s lidmi, bojí se nás více jak my jich, a proto se zvířata žijící volně v pralese před námi schovávají. ZOO částečně zabíhá do pralesa, kde po lanových mostech procházíme v korunách stromů a pozorujeme místní faunu…
-
11. den: Telefon do Ameriky…
V úterý ve 4 hod. ráno zvoní telefon. Tady je ještě noc, ale doma v Čechách už začal nový den. Ani nevím, proč jsem to neznámé číslo zvednul. Na druhém konci pomyslného drátu se ozval můj starý dobrý kamarád, Honza Kyncl. S jeho synem, taky Honzou, jsem začínal lézt po skalách Hruboskalska. V 8. třídě…
-
6. den: Start vesmírné rakety
Z Cayenne, v 60km vzdáleném městečku Kourou, vybudovala Evropská vesmírná organizace ESA vesmírnou základnu pro starty kosmických raket. Každým rokem je, ze zdejší odpalovací rampy, vyneseno do vesmíru až 12 raket. Hned si pokládám otázku, proč zrovna tady, na jihoamerickém kontinentu? Protože se jednoduše využívá výhodná poloha poblíž rovníku, kde se zeměkoule nejrychleji otáčí. ( obvodová rychlost…
-
3.-5. den: Tropický deštný prales
Těžce si zvykáme na tropické vlhké klima spojené s teplotami, které ani v noci neklesají pod 30°C. První den na jihoamerickém kontinentu je přes den 39°C, slunce pálí, a my vyrážíme na obhlídku hlavního města a přilehlých pláží. Systém pravoúhlých ulic nás po chvíli dokonale mate, bez mapy bychom byli za chvíli ztraceni. Jakmile ji taháme…
-
1.-2. den: Cesta začíná
Přišel den D… Sobota 12. listopadu 2016. Letíme do Paříže, odkud budeme následující den pokračovat do Cayenne, hlavního města Francouzské Guyany. Před odletem dostáváme zprávu, že loď s naším obytným autem má už teď 14 dní zpoždění. Proto si přibalujeme ještě jeden kufr, s věcmi na přechodnou dobu, všechno máme totiž v ještě plujícím karavanu. Letenky do Paříže…
-
-
Něco málo o nás, Sýkorkách..
Úvodní fotografii mi pořídila „Teta Liška“ na paraglidingovém výletě ve španělském Algodonáles v r. 2009, době, kdy jsem začínal ovládat svůj první padák. Je to jedna z euforických vzpomínek na dobrodružné zážitky, které mě v životě potkaly. Později jsem tuto fotografii použil jako přání k Novému roku 2015 a přidal jí podtext pro všechny dobré lidi, s myšlenkou aby…









