ZaHory.net

  • Na sever od Aucklandu

    Po příletu do hlavního města severního ostrova vyřizujeme formality v půjčovně karavanů. Vyfasovali jsme šestnáctiletou Emu s panoramatickými okny a podle značky jsme asi i počtem stejní nájemci. 😊. Má najeto skoro 400 000 km, nábytek se za jízdy trochu rozpadá, ale máme střechu nad hlavou. Únava po dvou nočních letech a dvanácti-hodinovém časovém posunu na nás doléhá, z posledních sil nakupujeme potraviny a stavíme v prvním kempu na kraji města. Musíme se zaregistrovat on-line a po zaplacení poplatku nám pošlou kód k otevření brány do kempu. Těžký oříšek pro mě, který jsem se učil angličtině v 50-ti letech…Nemohu na jejich stránkách potvrdit poslední krok. Zrovna přijíždí…

  • Cesta na Zéland

    Jestli někdo propadl kouzlu cestování, poznávání nových krajin a kultur, pak sen každého cestovatele je podívat se na Nový Zéland. Souostroví na druhém konci světa je těžký kalibr pro všechny snílky, ale kde je vůle, tam je i cesta. Inspirací mi byl velký český cestovatel Leoš Šimánek, který procestoval celý svět, a já hltal kdysi všechny jeho přednášky. Jedna z jeho výprav byl Nový Zéland na tříměsíční cestě v obytném autě. Tehdy, před více než 20 lety, jsem se ho bez skrupulí zeptal, kolik ho taková cesta stála, z jeho odpovědi se mi zatočila hlava, ale touha se sem podívat byla neutuchající. Myšlenku…

  • Jižní Island

    Máme poslední čtyři dny a 900 km jízdy po jižním pobřeží do přístavu před sebou. Cestou na jih ze Západních fjordů se mi líbil kopec porostlý islandským lišejníkem. Vyběhnul jsem na něj. Byl to kopec škváry. Až nahoře jsem zjistil, že je to kráter plný…zase škváry. Ale byl z něj úžasný rozhled. Vedle, na zelené louce  – zase kopec škváry…Počasí se na dnešní odpoledne výrazně zlepšilo, vítr už není tak nepříjemný a obloha je kolem nás modrá, ale na obzoru sledujeme lokální deště. Jedna průtrž mračen nás dodtihla před “Velrybím fjordem”, pod kterým vede podmořský tunel do Reykjavíku. My uhýbáme…

  • Západní fjordy

    Předpověď počasí na celý další týden nevěstí nic dobrého. Zataženo, déšť, vítr a přes den jen 6 st.C. Ráno však vykukuje z poza mraků sluníčko, tak narychlo měníme plány. K Západním fjordům pojedeme po staré vnitrozemské silnici č.550, vedoucí strmě vzhůru mezi čtyřmi ledovci. Horská silnice je otevřená od června do pozdního srpna. Dnes je 28.8. U závory visí cedule “Closed 31.8. at 12.00”. Máme štěstí. Jenže sotva ujedeme první kilometry po rozbité silnici, nebe zčernalo a začalo drobně pršet. A s deštěm přišla i mlha, takže sotva vidíme cedule se šipkou k vyhlídce, natož ledovce. Z hor sjíždíme k…

  • Jízda napříč Islandem

    Islandské vnitrozemí je pustá náhorní plošina, zcela neobydlená poslední divoká krajina Evropy, vydaná napospas nespoutaným živlům. Nekonečná kamenná suťoviště, připomínající jihoamerickopu Patagonii, se střídají s lávovými poli, přeťatými ledovcovými řekami – to vše je obklopené kužely sopek s ledovými příkrovy. Napříč tímto nehostinným územím vedou jen dvě cesty, spojující severovýchod ostrova s místem zvaným “Pingvellir” na jihovýchodě, kolébkou jedné z prvvních demokracií na světě. Náčelníci jednotlivých klanů sem chodili a již v r. 930 založili Společenství Islandu, čímž populaci celého ostrova sjednotili. Cesta jim trvalaejméně 14 dnů a občas se stalo, že v některých letech celé výpravy zahynuly v rozběsněném počasí. Po…

  • Severovýchod Islandu

    Z Faerských ostrovů připlouváme dopoledne, po celonoční plavbě na východní pobřeží Islandu, do přístavu Seydisfjordur. Kolem ostrova je postavená hlavní okružní silnice dlouhá asi 1500 km. Tu budeme sledovat v protisměru hodinových ručiček a odbíhat z ní k jednotlivým přírodním zajímavostem. Island je synonymem sopek a vodopádů, gejzírů, termálních pramenů a stále ještě nedotčené přírody.  Naše exkurze začíná ke třetímu nejvyššímu vodopádu Islandu – Hengifossu. Ten padá z vrcholového plata z výšky 120 m a jeho voda letí podél vrstev usazeného červeného sopečného popela přelitého černým magmatem. Barevné vrstvy se pravidelně střídají. Než se k němu po hodině vyšplháme, míjíme několik,…

  • Faerské ostrovy

    V dánském přístavu Hirtshals jsme si odskočili do mořského akvária, s největší nádrží v severní Evropě. Fascinovala nás zvláštní “paryba” úžasného tvaru a velikosti, ale jinak musím přiznat, že jsme již viděli zajímavější oceánia, tohle nám připadlo spíše jako IQ landia, zaměřená pro děti. Trajekt nás po 32 hodinách plavby vypustil v Tórshavnu, hlavním městě Faerských ostrovů. Za stěračem jsme měli seznam kempů s informací, že stání přes noc mimo kemp je na Faroách trestným činem…Turisté přijíždějící nočním trajektem mají 50% slevu. Na to, že byla půlnoc, to měli perfektně zorganizované, naháněči nás napáskovali na parkoviště v kempu a vybrali…

  • Norské pobřeží 2019

  • Naše cesta Jižní Amerikou na mapě

    Tudy jsme jeli, letěli, plavili se.. trasa z Prahy do Prahy přes oceán, řeky, hory, pouště, sopky, pralesy.. 1. část naší výpravy – pěkná dálka z Prahy až do poloviny Chile.. 2. pokračujeme na sever Chile a ještě dál až na sever Peru

  • 137. – 148. den: Perú, 4.část – Sever

    Údolím, mezi hřebeny Bílých a Černých Kordiliér klesáme podél divoké řeky, která si proklestila cestu k oceánu hlubokou soutěskou – Kachním kaňonem – (Caňon del Pato). Stěny tam jsou téměř kolmé, vysoké přes jeden kilometr. Stará silnice, postavená za dávných časů, se probíjí skrze skály 39.úzkými tunely bez osvětlení, a často bývá uzavřena pro padající kamení a sesuvy. V minulosti se zde také často přepadávalo. Nás to však neodradí tak proč to nezkusit projet? Za prvním tunelem si rozvodněná řeka vzala půl šíře silnice, za druhým leží na asfaltu již taková vrstva spadaného štěrku, že jsou v něm vyjety hluboké koleje. Za třetím…

  • 132. – 136. den: Perú 3.část (Nazca, Caral Supe, povodeň v poušti, Huascarán)

      Po téměř třech týdnech strávených ve velehorském prostředí sjíždíme k Tichému oceánu, k Panamerické dálnici, po které pokračujeme na sever do tropické oblasti. Za městem Nazca zastavujeme u rozhledny, tyčící se nad světoznámou raritou – Nazskými liniemi, znázorňující kolibříka, opici, pavouka, pumu, člověka, rybu, hada a ještěrku. Obrazce jsou vytvořeny uprostřed pouště relativně jednoduchou technikou. Černé kameny byly odstraněny ze světlého podkladu. Každý obraz je tvořen jedinou nepřerušenou čarou. Nikdo neví, kdy byly vytvořeny. Odhaduje se, že mohou být staré až 3000 let. Každopádně existovaly již před rokem 1400 n.l., kdy Inkové po dobytí tohoto území převzali některé motivy do svých…

  • 127. – 131. den: Perú 2.část – Cusco, Machu Picchu, Posvátné údolí

    Cusco – bývalé hlavní město Incké říše, střed neboli pupek světa, leží uprostřed Posvátného údolí, ve kterém se nachází nejvíce stavebních památek tohoto, na svou dobu vyspělého národa. Do starého centra nás navigace přivádí těmi nejužšími uličkami, kterými se dá projet jen osobním autem. Šířka mezi obrubníky je jen o malý kousek větší, než je rozchod kol našeho Árnýho. Turisté se před námi schovávají do portálů dveří domů, jinak by se dostali do kontaktu se zpětnými zrcátky. Místní lidé se schovávat nemusí, jejich vzrůst se pod zrcátka hravě vejde. Jen se modlím, abychom někde nepotkali nízko zavěšený balkón, vycouvat nejde,…