2017 Národní parky Jižní Ameriky

Naše cesta po Jižní Americe. Začla v listopadu 2016 a skončila po 5 měsících v dubnu 2017. Projeli jsme tam celkem 8 zemí a karavanem ujeli 25.000km.

Jezdili jsme také na kolech, chodili pěšky, létali letadlem a s motorovým padákem, pluli se lodí, kayakem a remorkérem.

Byla to víc než jenom životní zkušenost. Viděli jsme jedna z nejkrásnějších míst, potkali mnoho zajímavých lidí s různými životními příběhy. Mnohokrát nám tváře smáčely slzy radosti, hněvu i vyčerpání. Sáhli jsme si na dno i vrchol při cestě za životním snem.

  • 64.-74. den: Carretera Austral 1/2

    Naše další cesta vede na dlouhou dobu do Chile, kde se to přírodními parky jenom hemží. Argentinu opouštíme v Los Antiguos, kde jsme natrefili na právě probíhající festival třešní. Město je chráněno proti větru nebývalým množstvím vysázených topolů a v jejich závětří jsou údajně největší sady v celé Argentině. Objíždíme z jihu, Lago Buenos Aires, rozdělené státní hranicí. Na…

    64.-74. den: Carretera Austral 1/2
  • 62.-63. den: Cueva de las Manos

    V ploché nehostinné i v létě studené patagonské pampě, bez jediného stromu, kde půda je tak suchá a slaná, kde vanou neutuchající větry silou, které se jen těžko odolává, si lze jen obtížně představit život lidské populace. Za 500km, které jsme ujeli po nejopuštěnější silnici světa, jak ji argentinci sami nazývají, číslo 40, potkali jsme dvě osady…

    62.-63. den: Cueva de las Manos
  • 59.-61. den: Fitz-Roy

    Už ani nevím, jak jsem ho získal, ale někdy kolem 15. věku svého života, to už jsem více než rok lezl po skalách a snil o velkém horolezectví. V té době jsem dostal plakát s vyobrazeným kopce, červánky zabarvenou horou Fitz Roy –  3.405m.n.m. Ani ve snu mě tehdy nenapadlo, že se k této legendární hoře dostanu a…

    59.-61. den: Fitz-Roy
  • 57. – 58. den: Ledovec Perito Moreno

    Kdo neokusil rozkoš z vlastního poznání, ten bude jen těžko rozumnět pocitům, které se snažím vyjádřit ještě teď, týden po shlédnutí ledovcového představení , které v nás zanechalo hlubokou úctu k paní přírodě. Vůbec jsme netušil, že setkání s ledovcovým splazem Perito Moreno bude pro nás tak silný zážitek. První setkání s ledovcem jsme zažili v Norsku, místní mu říkají…

    57. – 58. den: Ledovec Perito Moreno
  • 53. – 56 den: Torres del Paine

    Z konce světa se vracíme zpět do Chile. Máme zamířeno do Punta Arenas, nejjižněji položeného, tentokrát chilského města. Magellanesův průliv překonáváme města Porvenir trajektem, který jezdí jen dvakrát denně. Se zapadajícím sluncem jedeme na západ ostrova Ohňové země , 90 km podél zálivu. Je to zapomenutý kus země. Nikoho jsme cestou nepotkali. Chvílemi se vlny moře…

    53. – 56 den: Torres del Paine
  • 50. – 53. Den: Fin del Mundo – na konci světa

    Silvestra a Nový rok symbolicky slavíme před branami argentinského N.P. Monte León s údajně krásnými skalními formacemi a koloniemi tučňáků a lachtanů. Správci nás však nechtějí dovnitř pustit, protože prašné cesty jsou po včerejším dešti podmáčené. Otevřou až za dva dny a to nechceme čekat. Před Magellanesovým průlivem je Argentina přerušena chilským územím. Chile vedla od…

    50. – 53. Den: Fin del Mundo – na konci světa
  • 48. – 49. den: Safari na kole

    Konečně sundáváme svá zaprášená kola z nosiče karavanu a vyjíždíme ze stanice strážců Elvíra v národním parku Peninsula Valdéz. Před námi je asi 50km jízdy. Do Punta Norte, kde se obvykle pozorují kosatky i jiné druhy velryb. Až na místě se však dozvídáme, že jejich sezona skončila začátkem prosince. Je krásně, slunečno a teplo. Cesta je prašná,…

    48. – 49. den: Safari na kole
  • 42. – 47.den: Jezuitské misie

    Jsme nuceni trochu pozměnit plány. Nemůžeme navštívit Paraguay, protože jediný most přes řeku Paraná vede z brazilského města Foz de Iguaҫú, kam nám celní úředník zapověděl vstup. Zajímají nás jezuitské misie, rozeseté na území Paraguaye, Argentiny a Brazílie. V 17 století zde bylo založeno 30 klášterů, které sloužily pro evangelizaci zdejších obyvatel. Zavádění křesťanství neprobíhalo zrovna…

    42. – 47.den: Jezuitské misie
  • 38. – 41. den: Vodopády na řece Iguaҫu

    Na jihu Brazílie, na společné hranici s Argentinou se nachází nejmohutnější vodopády na Světě. Těžko se mi hledají slova, která by vyjádřila pocity, které člověk prožívá na tomto místě. Je to zkrátka jedno obrovské divadlo, které příroda vytvořila. Začnu trochou statistických údajů: Řeka Iguazú je v úseku vodopádů široká přibližně 1,5 km. Vodopády na řece tvoří obrovskou…

    38. – 41. den: Vodopády na řece Iguaҫu
  • 31. – 37. den: Trable na cestách

    Silnice vede do kopců brazilské vysočiny. Venku už je tma, provoz zřídnul, tak honím kilometry do noci, abychom druhý den byli v cíli za světla. Cesta se trochu se zúží, asfalt zhrbolatí a pak to přišlo: Díry přes celou šířku silnice, první se vyhnu, druhou tak 20 cm hlubokou přelétávám v 90 kilometrové rychlosti. Přišla rána, karavan…

    31. –  37. den: Trable na cestách
  • 27. – 30. den: Chapada Diamantina

    Cestou na jih máme naplánovány návštěvy brazilských národních parků. Od jednoho ke druhému, v této obrovské zemi, je to vždy kolem 1000 km, tedy přesun tak na dva dny. Diamantina, jak název napovídá, proslul v minulosti těžbou diamantů. Bohatství, které z toho vzešlo, se hned na první pohled pozná na malebném, koloniálním městečku Lencois Pěkné zděné domky, s barevnými…

    27. – 30. den: Chapada Diamantina
  • 22-26. den: Serra da Capivara

    Dvoumilionový Belém opouštíme po hodinách bloudění a postáváním v kolonách centra města. Prcháme pryč z civilizace, kde se necítíme dobře. Dva a půl dne jedeme 1456 km do národního parku Serra da Capivara. Ten je známý krásnými pískovcovými skalními formacemi, ale především kresbami dávných civilizací starých až 30 000 let, které se tu zachovaly pod skalními převisy dodnes. Je…

    22-26. den: Serra da Capivara